Thajsko. Z jedné Asie do druhé
12.09.2014 19:14
...
Vyprávění jak ze země krále Miroslava
Trasa: Bangkok, Kanchanaburi, Nam Tok, Kanchanaburi, Bangkok.
Ulice Bangkoku již třetí den vřely. Přesto všechno jsme se rozhodli probít se z našeho bezpečného hotelového pokoje ve třetím patře ven. Před hotelem byl relativní klid. Zdálo se, že i okolnosti hrají pro nás. Potkali jsme totiž, hned před prvním rohem, po zuby ozbrojeného Evropana, který se odtamtud živý vracel.
Zkoumavě si nás prohlédl a anglicky se zeptal: „Vy tam jdete? Nepotřebujete nějaké zbraně?“ Mám modrou knížku a Markéta je psycholožka. Odmítli jsme. Pak jsme ale nakoukli za roh, do míst, odkud se vracel, já ho doběhl a přece jen koupil jednu pušku pro sebe a jednu pistoli pro Markétu.
V rychlosti jsme se nechali poučit o nabíjení a šli do toho. První útok přišel hned záhy. Skupinka místních, schovaná ve dveřích hospody, zaútočila. Před zásahem nás zachránilo projíždějící auto. V tu chvíli šel pacifismus stranou. Natáhl jsem zbraň a pokropil je. Tohoto krytí využila Markéta a i ona střelbou z boku dostala několik žlutých. Co jsme přehlédli, byly ozbrojené děti za námi. A ty dostaly nás.
Byl třetí den Songkran festivalu, oslav buddhistického nového roku, a my v tu ránu mokrý od hlavy až k patě. Zbraně, o kterých píšeme, jsou vodní dětské stříkačky a i používaná munice je voda. V horším případě pekelně studená.
I když o některých z vás tušíme, v jakém stavu se vracíte z oslav evropského Silvestra, o většině z vás to s jistotou říct nemůžeme. Pokud byste se však zúčastnili oslav buddhistického nového roku, v jakém stavu se vrátíte, je jisté. Budete totálně mokří do poslední nitky a celí zmazaní od pudru. Thajci vás nejprve se smíchem postříkají, pocákají a polejí, a to pistolkami, mističkami, kýbly či přímo hadicí, a pak s úsměvem přistoupí,...