Kniha Cesta kolem dokola vyjde koncem roku 2014 (když to dobře půjde). 
Objednat si ji můžete už teď. Podpoříte tím naše snažení. Knihu do tisku připravujeme sami. Ještě sháníme několik fotografií, které se po cestě ztratily a pak už jen odnést do tiskárny... 

"Deník z cesty kolem Světa, kterou jsme měli to potěšení vykonat od 20. srpna 2004 do 11. listopadu 2006." Jiří Helus, Markéta Simová, Šašek, Zrzavka a Šnek

Vyjíždíme. Trasa: Praha, Sofie, Istanbul

 

Lidstvo za dobu své existence vymyslilo spoustu důstojných až pompézních způsobů, jak oslavit odjezd svých milých spoluobčanů. Nemusíme sem hned tahat průvody slonů či vojenské letecké přehlídky. Stačí prosté srocení obdivovatelů, volání „Sláva! Šťastnou cestu!“ maximálně nějaký ten transparentík a mávátko a srdce každého loučícího se musí dmout pýchou, láskou a dojetím. Dodá ohňostroj jiskru budoucím dobrodružstvím? Vyburcuje oslavná dělová salva Boha z běžné rutiny a zajistí VIP servis?

Nevím, v pátek 20. 8. 2004 v 9 hodin ráno jsme se vydali na cestu a nic takového se kolem nás nedělo. Jeli jsme autobusem, českou karosou, spolu s dělníky, kteří se těšili domů, do Bulharska. Do hlavy se mi trochu cpal verš od Hraběte o vlaku plném plivanců, řízků a cigaret. Cesta trvala 24 hodin. Byla to první autobusová celodenní šichta. Kolik jich tak asi bude?

V hlavním městě Sofii jsme měli 12 hodin volna. V příjemném parku v centru jsme pozorovali šachisty v důchodovém věku a rozšlápl jsem si brýle, které jsem dostal od kámoše Hrocha na cestu. Brýle dodávaly světu růžový nádech a byly tak veliké, že se za nimi dalo pohodlně schovat i s baťohem a postavit stan. Větev Všudybylka brýle shodila. Z této drobné tragédie jsem si vyvodil, že za A) Teď už uvidím svět takový, jaký je. Za B) od teď mi žádný kámoš nepomůže, a za C) přijít o drahou věc je vlastně úleva, nemusím se o ni bát.

Cestovatelskou nedočkavost, kterou byla poznamenána návštěva Sofie, ještě zvýšila fotografická výstava pod širým nebem o minulosti a současnosti Bejrútu. Byli jsme opravdu připraveni pokračovat.

Čím dál na východ, tím horší silnice a dopravní prostředky.

Tak na téhle větě by se dal krásně demonstrovat zlozvyk generalizování. Ano, generálně řečeno je to pravda, ale když jsme přišli na autobusák, užasli jsme nad moderností tureckého autobusu, svěřili jsme se do péče stevardů, sklopili si sedačku a když to za hranicemi přestalo drncat, takto, v luxusu, dřímajíc, jsme opustili Bulharsko směrem na východ.

 

 

Ukázky z knihy CESTA KOLEM DOKOLA, autor: Yakeen J. Helus

Kontakt

Yakeen J. Helus

Yakeen +420 608 407 802
Satya + 420 734 271 003

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode